Útok Ruska není třeba brát osobně, ve válce jsem pochopil jejich myšlení

3
7057

Investigativec vidí v Čechách infekci nemorálnosti.

Český investigativní novinář JANEK KROUPA říká, že pokud chcete usvědčit zločince, nejlepším důkazem je přichytit ho při činu. Proto se vydává za mafiánů, obchodníků s pohledávkami i manažery byznysu se zbraněmi.

A strach? Ten mívá, až když se po práci vrátí domů.

Pro Českou televizi napsal scénář k seriálu Boží mlýny. Policisté v něm pomocí novinářů oprašují zapomenuté případy a úspěšně nastavují pasti i tím, co se ve světě korupce cítí sebevědomě a neohroženě.

V rozhovoru pro SME hovoří o tom, jakou má zkušenost s IQ zločinců a s morálkou policistů a politiků. Komentuje zjištění kolem výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích a co ho o ruském myšlení naučili válečné konflikty, kterých se zúčastnil.

Proč vlastně nejste vyšetřovatelům?

Vyšetřovatelé musí poslouchat rozkazy a to mi dělá problém.

Jako novinář nemáte šéfa, jehož musíte poslouchat?

Ano, ale v redakcích, kde jsem pracoval, nebyly rozkazy nikdy posvátné. Tam, když máte pravdu a víte si ji obhájit, postupuje se podle toho, co navrhujete vy. Pokud má pravdu někdo jiný, respektuje se zas jeho postup. Nerozhoduje to, kdo je či není šéfem. Jenže policie je polovojenská organizace a když je vaším šéfem blbec, musíte poslouchat přesto, že je blbec.

To se stává v české policii často, že šikovní policisté narážejí právě na takového šéfa?

Policejní vyšetřování je relativně komplikovaný proces, pracuje na něm mnoho lidí. Někteří policisté jsou přímo na místě, jiný případ zpracovává, ten má nadřízeného, ​​a ten má také nadřízeného, ​​pak do procesu vstupuje státní zástupce, kteří má také nadřízeného a ten nadřízený má také někoho nad sebou.

Je velká pravděpodobnost, že v tomto řetězci nějaký blbec bude. Myslím si, že koncentrace blbce v České republice je podobná jako koncentrace blbce na Slovensku, to znamená, že když znáte deset lidí, jeden z nich je vůl. Vždy se najde někdo, komu se nechce pracovat, je hloupý nebo má nějaký jiný důvod k nečinnosti.

Za socialismu deformovala policii diktatura. Jsou i dnes nějaké jevy, které na ni mají negativní vliv?

Ano, policisté nejsou například dostatečně ohodnoceni. Přitom mají na jedné straně velkou moc a na druhé straně velkou zodpovědnost. Neustále jsou konfrontováni tím, že se musí honit za lidmi, kteří mají hezčí auta, hezčí oblečení, hezčí manželky. Neustále jsou vystaveni pokušení.

Policista musí být vnitřně velmi silný, aby tomu dokázal odolat. A to je samozřejmě těžké.

Na Slovensku se v posledních měsících ve velkém zatýkají lidé, kteří měli blízko k vládní moci a jejich přestupky dlouho policii nezajímali. Stalo se iv Čechách v posledních letech něco, co oslabilo důvěru v policii?

Mám Slovensko rád, mám tam spoustu kamarádů a nejen mezi novináři, i širší příbuzenstvo. Sleduji, co se u vás děje, zajímá mě to. Situace je u vás dramatičtější na první pohled. Ale má to i druhou stránku.

To vaše velké zatýkání je procesem samočištění. Je to nepříjemný proces, ale nezbytný. Když se zraníte, musíte si ránu vyčistit, a to bolí. Ale pak se vám vyléčí. Pokud to neuděláte, rána se vám zanítím a můžete chytit infekci.

Nejsem si jistý, zda my v Čechách nejsme právě ve stavu infekce. Zatímco vy se hojíte.